Liv se se svou sestrou, psíkem Betynkou, chůvou Lottie a mamkou často stěhují, kvůli její práci. Na to, že nemají nikde pořádný domov si už zvykly, ale stejně je zklame, když jim maminka oznámí, že místo na anglickém venkově budou žít v Londýně a navíc se brzy přestěhují k jejímu novému příteli a jeho dvou dětem Graysonovi a Florence, kteří budou zároveň jejími spolužáky na nové škole.

Liv se v noci začnou zdát velice realistické sny, které si neumí vysvětlit, protože v nich vídá Graysona a jeho kamarády ze školy a co víc- všichni si na jejich snové setkání pamatují. A tak se Liv rozhodne nenechat to být a celé věci přijít na kloub.

Spolu se svou mladší sestrou Miou- kterou mám ráda už proto, že nemá roli jen nějakého děcka a má vtipné poznámky- rády vyšetřují různé záhady mezi které patří i místní školní drbna záhadná bloggerka Secrecy, která ví o každém vše a nikdo neví kdo je ona.

Stříbrnou knížku snů jsem neměla ráda- nedokážu vysvětlit proč- a myslela jsem si, že ji nikdy v životě číst nebudu. Teď jsem ale ráda, že jsem se toho nedržela a knihu přečetla, protože jsem to zvládla ani ne za tři dny a opravdu se mi moc líbila.

Cestování sny cizích lidí musí být super, ještě když u toho můžete mluvit s lidmi, kteří to také umí.¨

Teď na konci prvního dílu mám sice spoustu otázek jako třeba jestli jsou unavení, když celou noc jsou vlastně teoreticky "vzhůru", ale jsem na tom stejně jako sama Liv, která z toho má docela zmatek.

Ačkoli to bylo přes 350 stránek musím říct, že věta, která byla na konci příběhu to všechno docela dost dobře vystihuje:

Ve skutečnosti to teprve začíná.

Angee.