Bylo mi asi 11 let a psala jsem si blog o mích zvířátkách.

→bylo to jednoduše děsný

→ rozmazané fotky začínaly nahrazovat ostré ale text se stále rovnal jedné větě

→blog mě přestal bavit a skončila jsem

→období bez blogu

→OMG kam se to blogování posunulo?! Kde jsou ty desítky blogů o zvířátkách, které jsem sledovala?!

→  Chci taky blog.

→ fashion? Beauty? Ne. Myslím, že všechny zajímá MŮJ názor

→ Můj nový blog, kde jsem měla prezentovat své inteligentní myšlenky

→ Proč mi nikdo nekomentuje blog?

→ Oni existují blogerkské skupiny na facebooku?

→ O čem mám psát?

→ Tak trapnej blog asi ještě nikdy nebyl

→ SMAZAT (To políčko mimochodem nikde NEBYLO takže ex blog pořád existuje)

→ Ale stejně bych chtěla o něčem psát

→ Ale potřebuji téma...

→ Mám ráda čtení tak proč to nezkusit?!

→ The reviews for books?

→ ZALOŽIT

.

.

.

HAPPY BIRTHDAY

A úplně na konec jsem si nechala to nejlepší. Tím jste vy, mí čtenáři. Jenom díky vám se sem za tenhle rok podívalo přes 10 000 lidí a já jsem za to neuvěřitelně vděčná. Občas sama nemůžu uvěřit tomu, že to co napíši někdo čte (natož potom pravidelně). Jste skvělý. Teď už toho musím nechat, protože jsem si slíbila, že tady nebudou žádné monology ale... Snad jste mě pochopily...

Vaše Angee♥♥♥